O tom, jak nevěsta viděla světce mluvícího k Bohu a o ženě, jež byla těžce soužena ďáblem a později osvobozena skrze modlitby slavné Panny.
Kniha 1 - Kapitola 16

Nevěsta viděla jednoho ze svatých, kterak hovoří k Bohu a říká: „Proč ďábel souží duši této ženy, kterou jsi vykoupil svou krví?“ Ďábel odvětil okamžitě a pravil: „Protože je po právu moje.“ I Pán řekl: „Jakým právem je tvou?“ Ďábel mu odpověděl: „Jsou dvě cesty. Jedna vede do nebe, druhá do pekla. Když uzřela tyto dvě cesty, její vědomí a rozum ji řekly, že by mohla zvolit mou cestu. A protože měla svobodu, aby si vybrala cestu své volby, myslela si, že by bylo výhodné obrátit svou vůli ke konání hříchu a vykročila po cestě mojí.

Potom jsem ji klamal skrze tři neřesti: nenasytnost, lakotu a smyslnost. Nyní přebývám v jejím břiše a v její přirozenosti. Držím se jí pěti rukama. Jednou rukou jí zakrývám oči, aby neviděla duchovní věci. Druhou držím její ruce, aby nekonala žádné dobré skutky. Třetí rukou držím její nohy, aby nevykročila k dobru. Čtvrtou držím její mysl, aby se nestyděla hřešit. Pátou rukou držím její srdce, aby se nevrátila kajícností.“

Požehnaná Panna Maria potom pravila Synovi: „Můj Synu, dej, ať řekne pravdu o tom, na co se ho zeptám.“ Syn pravil: „Ty jsi moje Matka, jsi Královna Nebes, jsi Matka Milosrdenství, jsi útěchou duší v očistci, jsi radostí těch, kteří si razí cestu světem. Jsi svrchovanou Paní andělů, nejskvělejším stvořením před Bohem. Jsi také Paní nad ďáblem. Přikaž tomuto démonu ty samotná, Matko, a on ti odpoví, na co budeš chtít.“ Požehnaná Panna se potom zeptala ďábla: „Pověz, ďáble, jaký úmysl měla tato žena před vstupem do kostela?“ Ďábel jí odpověděl: „Byla odhodlána zdržovat se hříchu.“

A Panna Maria mu řekla: „Jakkoliv ji její předchozí záměr vedl do pekla, pověz, jakým směrem ji vede její současný úmysl zdržovat se hříchu?“ Ďábel jí řekl zdráhavě: „Úmysl zdržovat se hříchu ji vede směrem k nebi.“ Panna Maria pravila: „Protože jsi seznal, že bylo tvým právem ji odvést od cesty Svaté Církve kvůli jejím předešlým úmyslům, potom je nyní otázkou spravedlnosti, aby byla přivedena zpět k Církvi pro svůj současný záměr. Nyní ti, ďáble, položím další otázku. Řekni mi, jaký úmysl přebývá v jejím svědomí teď?“

Ďábel odpověděl: „Ve své mysli je velice kajícná a lituje toho, co činila, je odhodlána více nehřešit a chce se zlepšit, nakolik je schopna.“ Panna se nato otázala ďábla: „Řekl bys mi, zda můžou tři hříchy smyslnosti, nenasytnosti a chamtivosti existovat v srdci současně se třemi dobrými předpoklady pokání, zkroušenosti a záměru se napravit?“ Dábel odpověděl: „Nikoliv.“ A Požehnaná Panna pravila: „Řekl bys mi tedy, které z nich by měly ustoupit a zmizet z jejího srdce - tři ctnosti nebo tři neřesti, které, jak říkáš, nemůžou sdílet stejné místo ve stejný čas?“ Ďábel odpověděl: „Hříchy, pravím.“

A Panna odpověděla: „Cesta do pekla je jí tedy zavřena a cesta do nebe je jí otevřena.“ Znovu se Požehnaná Panna zeptala: „Pověz, jestliže lupič číhá přede dveřmi nevěsty, aby ji přepadl, co by měl ženich udělat?“ Ďábel odpověděl: “Je-li ženich dobrý a vznešený, měl by ji bránit a riskovat pro ni život.“ Potom Panna pravila: „Ty jsi tím proradným zlodějem. Tato duše je nevěsta ženicha, mého Syna, který ji vykoupil svou vlastní krví. Ty jsi ji zkazil a chopil se jí silou. Čili, protože je můj Syn ženichem její duše a Pánem nad tebou, musíš před ním utéct.“

VYSVĚTLENÍ
Tato žena byla nevěstkou, která se chtěla vrátit k dobrému životu, protože ji ďábel ubližoval dnem i nocí natolik, že jí viditelně vtlačil oči do hlavy a před několika svědky ji vytáhl z postele. Potom, v přítomnosti mnoha spolehlivých svědků, svatá paní Brigitta pravila zřetelně: „Ztrať se, ďáble, dost jsi toto stvoření Boží trápil.“ Poté, co to řekla, ležela žena půl hodiny s očima na podlaze, načež vstala a pravila: „Vskutku, viděla jsem ďábla v nejohavnějších tvarech, jak odchází oknem a slyšela jsem hlas, který mi říká: „Ženo, byla jsi vpravdě osvobozena.“ Od této chvíle byla tato žena osvobozena od veškeré nezřízenosti a už netrpěla nečistými myšlenkami a došla svého odpočinku skrze dobrou smrt.“