Kristova slova k nevěstě o tom, že jeho Duch nemůže přebývat ve zlovolném a o oddělení svévolníků od dobrých a vyslání spravedlivých, vyzbrojených duchem, do války proti světu.
Kniha 1 - Kapitola 6

Moji nepřátelé jsou jako nejdivočejší zvěř, jež nikdy nedochází spokojenosti či klidu. Jejich srdce je tak pusté mé lásky, že myšlenka na mé utrpení v něj nikdy nevstoupí. Ani jednou nevyšlo z jejich srdce slovo podobné tomuto: „Pane, vykoupil jsi nás, buď pochválen za své hořké utrpení!“ Jak může můj Duch přebývat v lidech, kteří pro mě nemají žádnou božskou lásku, v lidech, kteří raději zradí jiné, jen aby dosáhli své vůle? Jejich srdce je plné červů, tedy pozemských žádostí. Ďábel zanechal svou mrvu v jejich ústech, proto nemají v mých slovech žádné zalíbení. A tak je pilou odřežu od mých přátel. Není horšího způsobu smrti, nežli zemřít pod pilou. Stejně tak není trestu, ve kterém nebudou mít podíl: budou ďáblem rozřezáni ve dví a ode mě odloučeni. Jsou mi tak ohavní, že od sebe oddělím vše, co je s nimi srostlé.

Proto posílám vpřed své přátele, aby mohli oddělit ďábly od mých druhů, protože ďáblové jsou mí praví nepřátelé. Vyšlu přátele jako ozbrojené rytíře do války. Každý, kdo umrtvuje tělo a zdržuje se nepravostí, je mým pravým vojákem. Namísto kopí budou mít slovo mých úst a v rukou meč víry; na jejich hrudi bude krunýř lásky, takže, ať se stane cokoli, jejich láska ke mně neuvadne. Po boku budou muset nosit štít trpělivosti, aby vše trpělivě snášeli.

Obrnil jsem je jako zlato do pouzdra: nyní by měli vyjít a kráčet mými cestami. Podle plánu spravedlnosti jsem nemohl vejít ve slávu svého majestátu, aniž bych podstoupil trýzně v mé lidské přirozenosti. Jak v ni tedy dojdou oni? Jestliže trpěl jejich Pán, není překvapivé, že budou trpět také. Jestliže jejich Pán snášel bič, není pro ně ničím hrozným snášet slova. Nemusí se bát, protože je nikdy neopustím. Jako je nemožné, aby ďábel vstoupil do srdce Boha a to rozdělil, je také nemožné, aby je ďábel oddělil ode mě. A jelikož jsou v mých očích jako nejryzejší zlato, tak i když budou zkoušeni trochou ohně, neopustím je: je to pro jejich větší odměnu.“